english
Gender StudiesPersefona

Definice

Znásilnění, sexuální nátlak a pohlavní zneužití podle nového trestního zákona

§ 185 Znásilnění

(1) Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a) souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží,
b) na dítěti, nebo
c) se zbraní.
(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítěti mladším čtrnácti let,
b) spáchá-li takový čin na osobě ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení, zabezpečovací detence, ochranné nebo ústavní výchovy anebo v jiném místě, kde je omezována osobní svoboda, nebo
c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.
(4) Odnětím svobody na deset až šestnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
(5) Příprava je trestná.

§186 – Sexuální nátlak

(1) Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu sebeukájení, k obnažování nebo jinému srovnatelnému chování, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo zákazem činnosti.
(2) Stejně bude potrestán pachatel, který přiměje jiného k pohlavnímu styku, k pohlavnímu sebeukájení, k obnažování nebo jinému srovnatelnému chování zneužívaje jeho závislosti, jeho bezbrannosti nebo svého postavení a z něho vyplývající důvěryhodnosti nebo vlivu.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2
a) na dítěti, nebo
b) nejméně se dvěma osobam
(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 se zbraní,
b) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 na osobě ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení, zabezpečovací detence, ochranné nebo ústavní výchovy anebo v jiném místě, kde je omezována osobní svoboda, nebo
c) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny.
(5) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítěti mladším čtrnácti let, nebo
b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.
(6) Odnětím svobody na deset až patnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 smrt.
(7)Příprava je trestná.

§ 187 Pohlavní zneužití

(1) Kdo vykoná soulož s dítětem mladším čtrnácti let nebo kdo je jiným způsobem pohlavně zneužije, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až osm let.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítěti mladším čtrnácti let svěřeném jeho dozoru, zneužívaje jeho závislosti nebo svého postavení a z něho vyplývající důvěryhodnosti nebo vlivu.
(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví.
(4) Odnětím svobody na deset až šestnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
(5) Příprava je trestná.


Problém s definicemi spočívá v tom, že jednotlivé „akty“ definují skrze pachatele, což je pak v praxi v rozporu se skutečností, že právo definovat sexuální násilí či znásilnění by vždy mělo být na straně oběti/obtěžované osoby. Jakmile začneme posuzovat sexuální násilí podle míry překonaného odporu, nebo dokonce použijeme slova „vážně míněný odpor“, se kterým se v právní praxi setkáváme, přesuneme tím část zodpovědnosti za to, co se stalo, z pachatele či pachatelky na oběť. Požadavek vážně míněného odporu v právní definici znásilnění vyvolává několik otázek. Jaký je rozdíl mezi odporem a vážně míněným odporem? Kdo tento rozdíl posuzuje? Není jakýkoli odpor potvrzením toho, že došlo k násilnému činu? Co oběti, které nenajdou k odporu čas, odvahu či energii? Také je dobré si uvědomit, že právní definice je v rozporu s častým mýtem, podle kterého se oběť má spíše nechat znásilnit, aby se vyhnula dalším zraněním či zabití. Neexistují zcela konkrétní kritéria, podle kterých jde znásilnění klasifikovat, ale je jisté, že právní definice vyžaduje rozšíření. Podle neziskové organizace Sexual Assault Support Services: "Sexuální útok nastává, když jedna osoba zneužije své síly a sexuálním způsobem překročí osobní hranice druhé osoby bez jejího svolení."  

Nátlak
Jednání, které má za použití manipulace či síly přimět druhého člověka, aby se choval tak, jak chce ten, kdo nátlak vykonává. Nátlak směřuje k jasnému cíli podle záměru toho, kdo ho vytváří, bez ohledu na přání druhého. Může zahrnovat výhružky, vytváření pocitu viny, urážení se, opakované kladení otázek za účelem získání souhlasu. Takto získaný souhlas však nelze považovat za platný. Samozřejmě může obsahovat i fyzické násilí, je však třeba mít na paměti, že nemusí.

Osobní hranice
Prostor, v rámci kterého se cítíme bezpečně a příjemně. Mohou se neustále měnit, a to bez zjevného důvodu či logického vysvětlení. Jejich překročení druhou osobou (osobami) nás dostává do nepříjemné situace. Hranice lze překročit verbálně (hovorem na téma, které druhá osoba odmítá) i fyzicky (nátlakem, donucením k nějakému konání). Hranice můžeme překročit i nechtěně, když je u druhého člověka neznáme.

Sexuální obtěžování
Nechtěná pozornost se sexuálním podtextem. Dochází k němu poté, co jsou sexuálním způsobem překročeny osobní hranice druhé osoby proti její vůli a bez jejího souhlasu. Toto jednání vychází z neznalosti či nerespektování osobních hranic. Obvykle při něm nedochází k násilí. Zahrnuje mnoho typů jednání od zdánlivě nevinných komentářů a narážek až k pokusům o sexuální útok. Útočník/ce často disponuje mocí či autoritou vůči svému cíli (věkový rozdíl, sociální či politické postavení). To, zda jde o sexuálního obtěžování, definuje osoba, která se cítí být sexuálně obtěžována.

Sexuální násilí
Užití síly (jak fyzické tak psychické) v rámci sexuálního kontaktu. Vědomě jsou překročeny osobní hranice druhé osoby, a to proti její vůli a bez jejího souhlasu.

Oběť
Termín oběť (jako označení člověka, na kterého byl spáchán sexuální útok) je trochu problematický. Toto slovo podporuje hierarchické vnímání vztahu útočník – oběť. Na oběť je automaticky nahlíženo jako na pasivní osobu podřízenou útočníkovi. Pocit podřízenosti se používáním tohoto termínu nevztahuje jen k aktu samotnému, ale přesouvá se i do budoucnosti. Kvůli srozumitelnosti užíváme tento termín, neboť v českém prostředí nemá ekvivalent, který by situaci takového člověka lépe vystihoval. V angličtině se používá termín survivor (jako označení někoho, kdo něco přečkal, přežil), který se do češtiny někdy překládá jako přeživší.

Zdroje: Přímá cesta (2009).

Trestné činy znásilnění a sexuálního nátlaku podle nového trestního zákona

Ke dni 1. lednu 2010 nabyl účinnosti nový trestní zákoník č. 40/2009 Sb., jenž nahradil původní zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon. V jeho hlavě III jsou upraveny trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti.

Trestný čin
znásilnění je v novém zákoně upraven v jeho §185.
Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilím nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti.

Změněná dikce § 185 umožní oproti původní úpravě jako trestný čin znásilnění postihovat i jednání, které podle současné právní úpravy bylo možno kvalifikovat jen jako vydírání. Toho bylo dosaženo vypuštěním podmínky bezprostřednosti u pohrůžky násilí, rozšířením jednání i na pohrůžku jiné těžké újmy a
rozšířením trestnosti na všechny formy pohlavního styku (dříve jen soulož, obdobný pohlavní styk).

Nová úprava diferencuje mezi:

a) pohlavním stykem
b) souloží a
c) jiným pohlavním styk srovnatelným se souloží

Pohlavní styk
jako pojem obecnější, zahrnující jakýkoliv způsob ukájení pohlavního pudu na těle jiné osoby je znakem základní skutkové podstaty (např. ohmatávání genitálií).
Soulož a jiný pohlavní styk
provedený způsobem srovnatelným se souloží je okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby podle odstavce 2.
Při souloži dochází ke spojení pohlavních orgánů, proto za pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží lze považovat případy, kdy dochází ke styku pohlavních orgánů, nikoli však k jejich spojení, neboť by se již jednalo o soulož, a dále případy análního a orálního pohlavního styku.

Skutkovou podstatu znásilnění lze jako dosud naplnit i
využitím bezbrannosti jiného k pohlavnímu styku (i nízký věk dítěte je stavem bezbrannosti – posuzuje se s ohledem na skutečnost, nakolik je dítě vyvinuto, aby mohlo poznat a zhodnotit důvody, které by měly vést k odporu či odmítnutí pohlavního styku. Spáchání činu na dítěti (osoba mladší 18let) je okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby podle odst. 2. Je-li však dítě mladší 15 let, je čin ještě přísněji trestný (podle odst. 3).

Novým trestným činem
, alespoň podle názvu, je sexuální nátlak upravený v §186 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.
Ustanovení obsahuje dvě základní skutkové, které se liší prostředky k dosažení obdobného cíle, kterým je přimět k pohlavnímu sebeukájení, k obnažování nebo jinému srovnatelnému chování u obou odstavců, v odstavci 2 navíc i k pohlavnímu styku.

Zatímco v odstavci 1 je prostředkem násilí, pohrůžka násilí nebo pohrůžka jiné těžké újmy a nově též zneužití bezbrannosti, v odstavci 2 je prostředkem zneužití závislosti oběti nebo postavení a z něho vyplývající důvěryhodnost nebo vliv pachatele.


Závislost je stav, v němž se osoba nemůže svobodně rozhodovat vzhledem k tomu, že je v určitém směru odkázána na pachatele (poměr dlužníka a věřitele, učitele a žáka, faktický poměr závislosti daný např. tím, že pachatel poškozeného vychovává apod.)


Nově se objevuje i znak „postavení a z něho vyplývající důvěryhodnost nebo vliv pachatele. Pod trestněprávní ochranu se tím doplňují případy, ve kterých absentuje podmínka závislosti, neboť oběť není odkázána v žádném směru na pachatele. Jde především o situace, kde pachatel zneužívá důvěry, kterou u oběti požívá, nebo vlivu, který má. Důvěra a vliv pramení především z pachatelovy přirozené, sociální nebo náboženské autority. Takové postavení může vyplývat např. z profesní aktivity pachatele (např. známý politik, vážený lékař, uznávaný profesor)


V § 187 je upraven trestný čin
pohlavního zneužití. Ochrana dle tohoto ustanovení je poskytována pouze dětem, a to ještě nikoli všem, neboť předmětem útoku je dítě mladší 15 let.

Objasnit vztah všech tří trestných činů není úplně jednoduché, neboť se svými znaky prolínají. Diference spočívá v různé kombinaci typu sexuální aktivity, způsobu či prostředku jejího dosažení a/nebo věku oběti.

Zdroj: JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D. - Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti v novém trestním zákoníku, Bulletin advokacie, 10/2009

norway grantseea grantsnros

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti

© 2009
Gender Studies o.p.s., Masarykovo nábřeží 8, 120 00 Praha 2, tel: +420 224 913 350, fax: 224 915 666, office@genderstudies.cz
IČO: 25 73 70 58

Persefona o. s.; Jiráskova 8; Brno, 602 00; tel: +420 545 245 996; domacinasili@persefona.cz

Webhosting, webdesign & publikační systém TOOLKIT - Econnect