Jak se vyrovnat se sexuálním napadením

Ahoj, mám podobnou zkušenost. Letos v srpnu to bude šest let. Byl to můj první kluk, rozešla jsem se s ním, protože po mě chtěl sex a já ještě ne... Změnilo mě to, vzalo mi důvěru v sebe sama, v lidi kolem mě... Rodnému městu se vyhýbám, studuji na druhé straně republiky... Prošla jsem stádiem anorexie a teď trpím záchvatovým přejídáním, protože nenávidím své tělo.. Trvalo čtyři roky než jsem byla schopna navázat nový vztah a poprvé někomu svěřit co se mi stalo... Vyvolalo to neskutečnou reakci, noční můry, paranoiu, jako by se vše najednou vrátilo. Vrchol byl, když jsem mámě vrazila facku za to, že mě nečekaně obejmula zezadu... Chtěla jsem přestat existovat, ale pud zebezáchovy zvítězil a nechala jsem se zavřít v léčebně. Od té doby se v tom plácám, mám dobrého psychologa, ale jde to pomalu.. Z úspěšné a veselé holky se stala úzkostlivá samotářka, která má strach navazovat přátelské vztahy.. Paradoxně mi nejvíc pomohlo se svěřit kamarádovi mužského pohlaví...když mě kamarád objal cítila jsem se bezpečně a konečně jsem se mohla svěřit...potřebovala jsem slyšet, že to co mi ON provedl bylo odporné a že bych ho měla nenávidět, což jsem nedokázala...bylo to jiné než to říct kamarádce...
Odpověď