english
Gender StudiesPersefona
stopznásilnění.ecn.czDiskuze › Jak se vyrovnat se sexuálním napadením

Jak se vyrovnat se sexuálním napadením

Zde můžete sdílet vaše zkušenosti a rady.

Příspěvky v diskuzi

26 Nov 2018 00:04

Už nevím co mám dělat

Autor/ka: Libu

V mých 13letech se mě pokusil znásilnit - osahaval mě a nechtěl mě pustit můj vlastní děda (otec mé mamky) naštěstí jsem utekla a šla se opít alkoholem jelikož s námi žil, tak se druhý den přišel omluvit jeho omluva byla, že byl opilý. Jelikož jsem byla dítě a on můj děda, tak jsem mu věřila. V 15cti se o to pokusil znovu v autě. Naštěstí přestal, když viděl, že se bojím. Odůvodnil to, že mě zkoušel, jestli se nechám. A já opět naivně uvěřila. V mých 18letech mě ale už znásilnil, opětovně byl opilý a já taky a k tomu jsem byla ještě zhulená… bránila jsem se ale neubranila jsem se, byla jsem slabá… pár dnů na to zemřela má babička (máma mé mamky). Já jsem utekla z domu, trávu jsem už hulila od 16let. Tudíž jsem to ani nemohla říct své mamce. nevěřila by mi, se sestrou o mě říkali, že jsem fetak. A další důvod proč jsem to neřekla bylo úmrtí mé babičky. Mamka je s toho do teď špatná. Nemohla bych jí připravit o otce (zmrda). Takže když jsem utekla začala jsem více hulit trávu hodně. Zkusila jsem i jiné drogy. Po dvou měsících se ale ukázalo mé světlo, našla jsem svého přítele. Nevěděl to o mě - Neřekla jsem mu to co se mi stalo. Ukazoval mi to dobré, to proč stále žiju. Tak moc mi pomohl, že mu to nikdy nemohu vrátit. I když jsme se několikrát rozešli kvůli mě a mé osobnosti Byli jsme spolu do teď. před 2 měsíci jsem mu řekla co se mi v minulosti stalo. Aby pochopil proč se chovám, tak jak se chovám. I tak jsme se před měsícem opětovně rozešli a to definitivně. Nevěří mi, vyčítá mi. Zklamala jsem ho, nejsem dobrá ženská pro život. Po rozchodu jsem začala brát drogy - piko měla jsem ho 4x. Moje psychika je úplně v píči, nic nezvládnu. Začíná se u mě projevovat panická porucha, což je dost nepříjemné pro ostatní co to prožívají. Já to, že nemůžu popadnout dech, to že mám v křečích ruce i nohy, to že nemůžu vstát, protože mi nefungují nohy, to že mám pocit, že každou chvíli omdlím, to že se mi sevře žaludek a chci zvracet. pro mě je to možnost jak fakt doopravdy omdlit, a už se třeba neprobudit, nebo že dostanu infarkt či mrtvici, chci zemřít. Jediné co mě mrzí na tom, že zemřu, že nikdy nepoznam své děti, že nikdy nebudu se svým přítelem mít děti. Že ztratím jediného člověka, který mě i přes všechny mé chyby miluje. To jediné mě malinko drží nad vodou. I přesto to nedávám. Psychiku mám opravdu v prdeli… nedokážu se na nic soustředit, sedím v bytě a nic nedělám prostě sedím. Nemá cenu žít takový život. Chtěla bych to nějak začít řešit. Jsou to sice už 4roky ale chci to řešit.. Prosím o jakoukoliv radu či pomoc.
Odpověď


norway grantseea grantsnros

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti

© 2009
Gender Studies o.p.s., Masarykovo nábřeží 8, 120 00 Praha 2, tel: +420 224 913 350, fax: 224 915 666, office@genderstudies.cz
IČO: 25 73 70 58

Persefona o. s.; Jiráskova 8; Brno, 602 00; tel: +420 545 245 996; domacinasili@persefona.cz

Webhosting, webdesign & publikační systém TOOLKIT - Econnect